Když procházím dlouhými dějinami božské moci, stále se vrací jeden vzorec: elity jsou otřeseny, ale jen zřídka jsou na dlouho vytlačeny. Trůny padají, a přece se ti…
Jestliže se poslední kapitola zastavila v okamžiku, kdy se neviditelné trůny zachvěly, tato se vrací k jednomu z otřesů, které toto zachvění umožnily. Když…
Právě ten pocit, že hospodářské uspořádání lze měnit a není nutné je uctívat jako osud, mě přirozeně vede k Rooseveltovi v zimě roku 1944. Setkávám se…
Když procházím touto historií božské moci, stále se vracím k jedné myšlence: velké vládnoucí příběhy jen zřídkakdy zmizí najednou. Příslib zkoumaný…
Na nějaký čas se zdálo, že právu trhu diktovat masové utrpení bylo učiněno přítrž. To byl starý příslib v srdci mnoha bohatých společností po…
Když přemýšlím o věku algoritmů, stále se vracím k několika obyčejným pokojům v noci. V jednom sedí žena u kuchyňského stolu, ozářená jemnou…
V předchozí kapitole jsem naznačil, že algoritmus začal fungovat jako nové kněžstvo: jako zprostředkovatel soudu, klidný, technický a často…
Jakmile začnu vidět, že bludiště nebylo dáno, nýbrž vytvořeno, nemohu si nepoložit otázku, zda cesta, která do něj vedla, byla vůbec nevyhnutelná. Začal jsem…
Tuto část cesty začínám dvěma drobnými výjevy. V jednom si představuji chlapce v německých dveřích, jak slabikuje Písmo ve svém vlastním jazyce, zatímco jeho…
Když si představím tu malou testovací místnost, nevidím kostel. Vidím křídový prach, tabuli, řadu dětských židliček, prostý stůl, hromádku…
Když jsem byl dítě, neznal jsem pojem gaussovské rozdělení. Jen jsem cítil, že nad třídou se vznáší nějaký skrytý vzorec, který nás tiše rozmisťuje…
Na své cestě dějinami božské moci se stále vracím k obyčejným scénám, které vůbec nevypadají teologicky. Jednou z nich je každoroční školní slavnost…